Klára

10. 3. 2012 15:06
S kurzy Alfa jsem se poprvé jako "začínající" křesťanka setkala zhruba před 10 lety. Tenkrát mě věřící kamarádka vzala na jeden večer do pražské restaurace a já to brala spíše jako prima výlet s tím, že si odpočinu od malých dětí. Přiznám se, že už si vůbec nepamatuji, jaké téma bylo na pořadu večera. Takže bych řekla, že to ve mně nezanechalo žádné stopy.
Vloni na podzim jsem se dozvěděla, že budou pořádány kurzy Alfa v sousední obci. Řekla jsem si, že to zkusím znovu. Mé rozhodnutí vydat se na Alfu ještě umocnil fakt, že i mé další dvě kamarádky chtěly chodit také.
V podstatě jsem vůbec netušila, co od toho mohu očekávat. S jakými lidmi se setkám. Kolik nás bude. Jaký bude program. Co budu muset zase slíbit (zažila jsem i takové kurzy). Když
jsem vstoupila do místnosti, připadala jsem si spíš jako na slavnostní večeři než na křesťanské přednášce. Stoly byly krásně naaranžované, prostředí příjemné.
Sešlo se nás asi 30 lidí. První hodina byla víceméně seznamovací. Celý život bojuji se sebevědomím, takže když Vašek navrhnul, že by se každý měl představit, připadalo mi to nemožné. Avšak díky milé atmosféře, jsem to zvládla i já.
Následující večery už víceméně probíhaly stejně. Nejprve večeře, pak přednáška anglického reverenda Nickyho Gumbela na jednotlivá témata o křesťanství, zákusek a skupinky. Nicky je úžasně zábavný vypravěč a je mi líto, že takových jako on není víc.
Velmi ráda bych si poslechla jeho příběhy a kázání v angličtině. Přednášky obvykle trvaly okolo 40 min, což se dá "přežít" a neusnout. Měla jsem dojem, že nás nikdo nepoučuje, nic nám nevnucuje, nepřikazuje. Naopak se pomocí vtipných průpovídek o každodenním životě snažil ukázat, jak můžeme hledat Ježíše, jak jej nechat působit ve svém srdci.

Mně jako člověku, který nenavštěvuje pravidelně žádné společenství, daly kurzy Alfa poznat úžasné lidi různého smýšlení a různých věkových kategorií, na které se v neděli těším, až je zase uvidím. V podstatě už teď si říkám, co budu dělat, až další pokračování (kurzy Beta) skončí.
Kurzy Alfa by měl v dnešní uspěchané a materiálně zaměřené době zažít každý z nás. Rozhodně do ničeho nenutí, k ničemu nás nezavazují, nikdo po nás nechce obrácení atd., ale naopak. Chce, abychom si v klidu témata vstřebali a probrali sami se sebou. Mám pořád spousty otázek, někdy jsem si připadala jako nevěřící Tomáš, ale ve skupince jsme si spoustu věcí vyjasnili. Dalším příjemným bodem byly báječné večeře, které mají za následek asi tak 2 kg navíc. Ať tedy pátrám, jak pátrám, nenalézám jedinou zápornou věc, kromě těch kil, kterou bych kvůli Alfě ztratila. Podle mě jsou ideální pro nevěřící lidi a lidi v půli cesty, kteří hledají toho svého "Boha".

Klára Benešová